Září 19 2018 07:59:04
Navigace
· Domů
· Články
· Diskuzní Fórum
· Odkazy
· Dokumenty ke stažení
· Kategorie novinek
· Galerie fotek
· Vyhledávání
· Prezidium
· Stanovy sdružení
· Kontakt
Novinky
Kdo je on-line
· Hosté on-line: 1

· Členové on-line: 0

· Registrovaní členové: 3
· Nejnovější člen: bataj
Články: Národní soustava povolání
Historie NSK a NSP
HISTORIE NSK a NSP

Historie prosazování vize zaměstnavatelů v oblasti rozvoje lidských zdrojů:
1999
Deklarace jasné nespokojenosti s absolventy škol, nekvalitní personální poradenství
Postoj Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT): „Nevychováváme jen zaměstnance, ale především člověka a občana.“
Postoj Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV): vznik Integrovaného systému typových pozic (ISTP) – průběžně aktualizovaný soubor informací o světě práce a nástrojů pro využití těchto informací
2001
Memorandum Evropské komise o celoživotním učení dává zaměstnavatelům za pravdu – pouze občan, který má práci, je schopen plnohodnotně žít jako člověk
2003
ISTP začíná být respektovanou platformou, jedinou, kde se nad tématem rozvoje lidských zdrojů setkávají MŠMT a MPSV
2004
Zprovozněno ISTP na Slovensku
V Dublinu na mezinárodní HR konferenci prezentují Britové nový přístup – sektorové rady
2005
První sektorová rada v ČR – Lesnictví
Začíná se tvořit základní myšlenka (osnova) budoucího zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání
2006
přijetí zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání
2005 – 2008
Projekt Národní soustava kvalifikací (NSK) – projekt MŠMT realizovaný NÚOV pod názvem Rozvoj národní soustavy kvalifikací podporující propojení počátečního a dalšího vzdělávání (www.nsk.nuov.cz)
– zapojení prvních sektorových rad do NSK (stavebnictví, energetika…)

2007 – 2008
Projekt Národní soustava povolání (NSP) – v zadání projektu vytvoření 7 sektorových rad, pro velký zájem zaměstnavatelů jich vzniká 20
Vznik 300 dílčích kvalifikací
Hospodářská komora ČR i Svaz průmyslu a dopravy ČR začínají prosazovat lidské zdroje jako prioritu svých organizací, lidskými zdroji se zde zabývá daleko více odborníků než dříve
2009
Období dlouhého rozhodování – vyhodnocují se dopady NSK a NSP bez aktivní zpětné vazby, není jasná podpora jednotlivých resortů pro další rozvoj obou systémů



2010
Nastartování zakázek Národní soustava kvalifikací 2 a Národní soustava povolání II
Aktivní účast zaměstnavatelů, restrukturalizace a změna rolí sektorových rad
Začíná v praxi fungovat zákon č. 179/2006 Sb. – téměř 6 tisíc lidí získalo osvědčení o dílčí kvalifikaci

2011
Situace na trhu práce
Obrovský pokles počtu dětí vstupujících na SŠ
Nezájem o učební obory
Devalvovaná maturita → zavedení státní maturity – nový a pozitivní fenomén s nejasnými zítřky
Neúměrné zvyšování počtu studentů VŠ, které snižuje nároky na studenty
V dalším vzdělávání se nekontroluje kvalita, v rekvalifikacích se však už začínají uplatňovat  dílčí kvalifikace
Nabídka oborů a obsah výuky počátečního vzdělávání ne vždy koresponduje s poptávkou na pracovním trhu
Vize zaměstnavatelů
Pružný systém celoživotního učení
Sektorové rady popíší do NSP aktuální situaci ve světě práce - vznikne katalog povolání použitelný i pro podnikovou praxi
Z katalogu se odvodí potřebné dílčí kvalifikace do NSK
Dílčím kvalifikacím se přizpůsobí další vzdělávání, které DOSPĚLÉ zájemce naučí to, co zaměstnavatelé potřebují
Kvalifikace z NSK ovlivní následně vzdělávací programy škol, i co se týče obsahu vzdělávání
Sektorové dohody pomohou přesvědčit rodiče, aby jejich děti šly na perspektivní obory, a dospělé, aby se učili a získali certifikáty na to, co umí a co dobře uplatní na trhu práce
Firmy se naučí s těmito certifikáty pracovat a využívat je v praxi

2012
Ukončení zakázky NSP II

2015
Ukončení zakázky NSK2


Sektorové rady+dohody-článek
Sektorové rady

Sektorové rady jsou ustavovány zaměstnavateli a jejich úkolem je zapojování se do aktivit sociálních partnerů při mapování potřeb trhu práce a do projektů v oblasti rozvoje lidských zdrojů a strategie celoživotního učení a spolupráce na realizaci příslušných veřejných zakázek a projektů. Sektorové rady sdružují významné reprezentanty zaměstnavatelů, profesních organizací, odborů, vzdělavatelů a další odborníky na lidské zdroje v daném sektoru či odvětví se záměrem stát se mluvčím sektoru v otázkách rozvoje lidských zdrojů a nástrojem zaměstnavatelů při prosazování zájmů sektoru v oblasti lidských zdrojů ve vztahu ke státní správě a vzdělávacím institucím.

A co je smyslem existence sektorových rad
Odborníci zapojení do činnosti těchto platforem společně monitorují trh práce a identifikují vývojové trendy a změny, vyměňují si informace o potřebách sektoru zejména ve sféře rozvoje lidských zdrojů, aktivně podporují vzdělávání a rozvoj odborných dovedností v daném sektoru, analyzují profesní a kvalifikační potřeby v sektoru, navrhují strukturu kvalifikací a vytvářejí hodnotící standardy jednotlivých kvalifikací.  Kvůli prosazování potřeb konkrétního sektoru rovněž komunikují se státními a vzdělávacími institucemi. Pracují také samozřejmě na systémech Národní soustavy povolání a Národní soustavy kvalifikací. Jedním ze základních cílů každé sektorové rady by mělo být ve střednědobém horizontu uzavření tzv. sektorové dohody a její následná realizace.

Výhody
Zaměstnavatelé mohou prostřednictvím tohoto nástroje dlouhodobě, systematicky ovlivňovat strukturu a vývoj lidských zdrojů v daném sektoru. Pomocí sektorových dohod mohou řešit problémy svého oboru, spojené např. s dostupností a kvalitou pracovníků.
Sektorové rady představují jedinečné fórum pro výměnu informací a názorů všech důležitých aktérů, kteří výrazně ovlivňují trh práce. Stát a další partneři působící na trhu práce získají detailní informace a zaměstnavatelé možnost, jak změnit současnou neuspokojivou situaci v této sféře.
Funkční spolupráce v sektorových radách povede ve střednědobém horizontu ke zpružnění trhu práce a ve svém důsledku i k růstu konkurenceschopnosti firem a celé české ekonomiky.
Potvrzuje to také člen vrchního řídicího týmu zakázek NSK2 a NSP II, viceprezident Hospodářské komory České republiky Zdeněk Somr: „Díky zapojení se do činnosti těchto rad, které sdružují vlastně všechny významné aktéry trhu práce v jednotlivých sektorech hospodářství, mají zaměstnavatelé možnost dlouhodobě  ovlivňovat strukturu lidských zdrojů a získat tak ve svém odvětví potřebně kvalifikované pracovníky, kterých je v některých oborech nyní citelný nedostatek. Stručně řečeno, zaměstnavatelé tak budou mít ve správný čas, na správném místě, správný počet správně kvalifikovaných zaměstnanců.“

Zdá se, že výhody spolupráce v rámci jednotlivých sektorových rad si uvědomuje stále více firem a dalších subjektů působících na trhu práce. Zatímco první sektorová rada  v České republice vznikla v roce 2005, v současné době již pracuje celkem 24 sektorových rad (od sektoru zemědělství, přes strojírenství až po management a administrativu), které mají v tuto chvíli kolem 250 členů. Jednotlivé sektorové rady již od svého ustavení pracují na zakázce NSK2 a začátkem roku 2011 zahájily práce i na zakázce NSP II. Výstupy práce rad v jednotlivých sektorech již posuzovalo 88 expertů v roli tzv. stvrzovatelů. Celkem je tak nyní do činnosti sektorových rad, ať již do práce jimi zřizovaných pracovních skupin nebo expertních týmů, zapojeno bezmála 600 odborníků!
V nejbližší době by mělo být ustaveno dalších 5 sektorových rad.  Cílem je postupně pokrýt celé národní hospodářství – žádný sektor by neměl zůstat bez své sektorové rady.

Pohled do historie sektorových rad
Vytváření sektorových rad v ČR bylo inspirováno v zahraničí, konkrétně ve Velké Británii. První sektorová rada – v oblasti lesnictví – tak u nás vznikla již v roce 2005. Poté, co se v roce 2005 v naší zemi rozjel nový projekt Národní soustavy kvalifikací a v roce 2007 Národní soustavy povolání, začaly díky velkému zájmu zaměstnavatelů přibývat sektorové rady i v dalších odvětvích ekonomiky – do roku 2008 jich vzniklo 20. Po dočasné časové prodlevě a stagnaci v roce 2009 došlo v roce 2010 k oživení činnosti sektorových rad a jejich restrukturalizaci takovým způsobem, aby plně vyhovovaly potřebám i strategickým cílům zaměstnavatelů v oblasti RLZ.


Sektorové dohody
Uzavření sektorových dohod by mělo být ve střednědobém horizontu jedním ze základních výsledků činnosti jednotlivých sektorových rad v rámci projektu Národní soustavy povolání.
Sektorové dohody jsou dohody o spolupráci mezi zaměstnavateli (sektorové rady) a ostatními klíčovými partnery (jiní významní zaměstnavatelé, územní samosprávy, úřady práce, vzdělavatelé v počátečním dalším vzdělávání, krajské rady pro rozvoj lidských zdrojů...). Cílem sektorové dohody je významné ovlivnění rozvoje lidských zdrojů v ČR prostřednictvím koordinovaných intervencí na trhu práce. Záměrem MPSV a zaměstnavatelů je pomocí tohoto nástroje udržet konkurenceschopnou a produktivní ekonomiku – zlepšením kvality lidských zdrojů.

Tyto dohody mají charakter „gentlemanských dohod“.  Jejich východiskem je věcný souhrn potřeb na trhu práce v daném hospodářském sektoru (např. kolik osob a jak kvalifikovaných aktuálně potřebují zaměstnavatelé) a v jednotlivých regionech (výjimečně i v celonárodním měřítku), a to jak ty aktuální, tak i budoucí ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Dohody by pak měly jasně vytýčit prostředky pro naplnění těchto potřeb, role a závazky jednotlivých klíčových hráčů na trhu práce a harmonogram jednotlivých opatření a aktivit vedoucích k naplnění stanovených cílů.
Jedním z výchozích předpokladů je, že prostřednictvím opatření v rámci sektorových dohod a koordinovanými aktivitami by mělo dojít k systemizaci a propojení počátečního a dalšího odborného vzdělávání. Tento systémový přístup povede jednoznačně k postupnému odstraňování disproporcí na trhu práce na straně nabídky i poptávky. Jinak řečeno, zaměstnavatelé by měli dostat tolik potřebné kvalifikované zaměstnance a zájemci o práci by měli lépe najít své uplatnění.
Nutno podotknout, že sektorové dohody nebudou právně vymahatelné. Jak bylo řečeno, půjde spíše o „gentlemanskou dohodu“ mezi zúčastněnými aktéry. Její plnění pak bude otázkou osobní odpovědnosti a skutečných zájmů zúčastněných. Půjde hlavně o kvalitativní, ale zčásti i kvantitativní změny.

Přínosy sektorových dohod
Sektorové dohody by měly představovat efektivní nástroj zejména pro zaměstnavatele, jak dlouhodobě ovlivňovat strukturu, kvalitu a rozvoj lidských zdrojů ve svém oboru, a to prostřednictvím koordinovaných intervencí na trhu práce.
Zaměstnavatelé by měli dohody využít v personální práci, např. při náboru a vzdělávání nových zaměstnanců, zefektivní se spolupráce s úřady práce a agenturami práce a s institucemi počátečního i dalšího vzdělávání. Mohou nastavit jasná kritéria pro zvyšování kvalifikace stávajících zaměstnanců, při vytváření mzdových systémů atd.
Sektorové dohody by však měly přinést značné výhody také pro územní samosprávu, ať již jde o  dostatek kvalifikovaných a aktualizovaných informací, které mohou být podkladem pro tvorbu koncepce rozvoje lidských zdrojů v kraji, vytváření vhodného prostředí k diskusi o potřebách regionu/kraje, zaměřených na realizaci rozvojových koncepcí a strategií, vytváření vhodného prostředí ke sdružování kapacit a prostředků pro realizaci rozvojových koncepcí a strategií, nebo o tvorbu poradenských nebo specificky zaměřených stimulačních systémů, umožňujících podporovat realizaci rozvojových koncepcí a strategií.
Těžit ze sektorových dohod mohou také služby zaměstnanosti, které mj. získají kvalitní a aktuální informace z trhu práce a budou moci realizovat účinnější opatření v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti.

Jak vznikne sektorová dohoda
Odborníci zapojení do činnosti určité sektorové rady nejprve podrobně analyzují trh práce v rámci svého sektoru, tj. jeho požadavky a potřeby (aktuální stav, budoucí výhled atd.), včetně hledisek kvantity a kvality a regionálních odlišností. Poté ve spolupráci s partnery v kraji (popř. dalšími hráči v regionu) provedou analýzu nabídky v oblasti odborného vzdělávání a kvalifikací. Kvůli nezbytné identifikaci a zhodnocení slabých míst na trhu práce (např. nezájem občanů o obor nebo chybějící kvalifikace, malé kapacity vzdělávacích institucí, jejich špatné vybavení nebo nevyhovující obsah vzdělávacích programů) mohou vzniknout v jednotlivých regionech diskusní platformy. Následně vznikne akční plán s konkrétními opařeními, časovým harmonogramem, vymezením rolí a odpovědnostmi. Oficiální podpis sektorové dohody je již třešničkou na dortu, cílovou páskou několikaměsíčního pracovního maratonu.
Uzavřením sektorové dohody však práce nekončí, spíše naopak. Její realizaci jednotlivými aktéry bude sektorová rada důkladně hlídat, vyhodnocovat a koordinovat.
„Uzavření sektorové dohody je během na dlouhou trať. Mnoho již ale bylo uděláno a nezačíná se na zelené louce. Skloubit tolik různých zájmů dohromady nebude nic jednoduchého. Bez soustavné práce, vstřícnosti a pochopení všech zainteresovaných to samo nepůjde. Jsem ale přesvědčena, že výsledek přinese zlepšení v rozvoji lidských zdrojů, se kterým se zaměstnavatelé v současné době potýkají,“ říká manažerka sektorových dohod Dagmar Divišová z Hospodářské komory ČR.

Příklad opatření k sektorovým dohodám
Sektorová rada zjistí, že existuje rostoucí rozpor mezi zájmem mladých/žáků/studentů o příslušný učební obor a mezi potřebným množstvím kvalifikované pracovní síly v konkrétních povoláních. V povolání P 1 bude za 3 roky chybět asi 3 000 kvalifikovaných pracovních sil, nejvíce budou postiženy kraje K 1 a K 2. Cílem je tedy naplánovat a realizovat taková opatření, aby bylo zajištěno dostatečné množství kvalifikovaných pracovníků a nedošlo k ohrožení rozvoje sektoru a ke zvýšení nezaměstnanosti v regionu.
Sektorová rada proto nejdříve zpracuje analýzu s cílem zjistit, kolik žáků pro vybrané obory lze získat cílenou propagací a dalšími opatřeními (poradenství ÚP, kapesné…), kolik uchazečů o zaměstnání je možné rekvalifikovat a u kolika zaměstnanců firem v sektoru je možné získat kvalifikaci, aniž by došlo k ohrožení těchto společností. Krajské úřady obou krajů na základě výsledků této analýzy zajistí ve spolupráci s odbornými školami dostatečnou kapacitu pro příslušný vzdělávací program. Sektorová rada pak v úzké spolupráci s krajskými úřady a školami připraví a realizuje společnou propagační strategii oboru (zaměřenou na žáky i rodiče) s cílem získat 1 000 budoucích absolventů daného oboru v obou problematických krajích. Úřady práce zároveň zajistí vhodný výběr a rekvalifikace vedoucí k získání požadované dílčí kvalifikace „DKDK“ pro 1 000 uchazečů o zaměstnání. Zaměstnavatelé v sektoru v obou krajích nakonec identifikují  500 zaměstnanců, u kterých je možná změna kvalifikace na požadovanou „DKDK“ a vymezení benefitů, kterými podpoří tuto změnu.


Sektorové rady jsou ustaveny v těchto oborech (k 31.3.2011):

Sektorová rada pro zemědělství
Sektorová rada pro lesní a vodní hospodářství a životní prostředí
Sektorová rada pro potravinářství a krmivářství
Sektorová rada pro těžbu a úpravu nerostných surovin
Sektorová rada pro textilní, oděvní a kožedělný průmysl
Sektorová rada pro dřevozpracující a papírenský průmysl
Sektorová rada pro sklo, keramiku a zpracování minerál
Sektorová rada pro chemii
Sektorová rada pro strojírenství
Sektorová rada pro hutnictví, slévárenství a kovárenství
Sektorová rada pro energetiku
Sektorová rada pro stavebnictví
Sektorová rada pro dopravu, logistiku, poštovní a doručovací služby
Sektorová rada pro obchod a marketing
Sektorová rada pro pohostinství, gastronomii a cestovní ruch
Sektorová rada pro polygrafii, média a informační služby
Sektorová rada pro bezpečnost a ochranu osob a majetku a bezpečnost práce
Sektorová rada pro osobní služby
Sektorová rada pro ostatní služby
Sektorová rada pro management a administrativu
Sektorová rada pro informační technologie a telekomunikace
Sektorová rada pro řemesla a umělecká řemesla
Sektorová rada pro vyhrazená zařízení
Sektorová rada pro elektrotechniku


Základní text NSK+NSP

Řešení pro trh práce: Národní soustava kvalifikací a národní soustava povolání

 

Současná situace na trhu práce v ČR

Na úvod uveďme několik čísel. V březnu 2011 evidovaly úřady v České republice celkem 547 762 lidí, kteří hledali práci. Ve stejné době si však stále více firem stěžuje, že nemohou najít dostatek patřičně kvalifikovaných zaměstnanců, zejména v technických oborech.

 

Český trh práce evidentně potřebuje změny. Čím dříve, tím lépe. Současný stav a struktura českého školství neumožňují tyto nedostatky v dostatečné míře odstranit. Jinak řečeno, kvalita a struktura českého školství již neodpovídá potřebám zaměstnavatelů a vůbec celé ekonomiky.  Například čeští zaměstnavatelé již několik let volají po tom, aby stát výrazněji podpořil technické a učňovské školství.

Problém je i v nedostatečné informovanosti občanů o možnostech uplatnění na trhu práce a také neexistenci státem systémově podporovaného systému celoživotního učení a vzdělávání.

Jednotlivá povolání se mění stejně rychle jako nároky zaměstnavatelů, což následně vyžaduje rychlou reakci školských a vzdělávacích systémů. Stává se běžným jevem, že v průběhu kariéry změní člověk několikrát zaměstnání, a proto je stále více zdůrazňována také potřeba celoživotního vzdělávání.

To vše bude ještě akcelerováno nepříznivým demografickým vývojem a snižujícím se kreditem technických profesí.

 

Pro to, aby mohly české podniky a celá tuzemská ekonomika dlouhodobě úspěšně obstát ve světové konkurenci, potřebují čeští zaměstnavatelé dostatečný počet potenciálních zaměstnanců s patřičnou kvalifikací v těch správných oborech. Česká republika si dlouhodobě nemůže dovolit nechat „ladem“ tak velký lidský potenciál, jaký představují statisíce lidí bez zaměstnání.

Zároveň je zřejmé, že bez aktivního zapojení všech hráčů v této oblasti – především zaměstnavatelů, personalistů a veřejné správy – se řešení tohoto problému neobejde.

Až dosud však u nás chyběl ucelený systém, který by klasifikoval jednotlivá povolání, zprostředkovával potřeby a požadavky vzdělávacím institucím a zároveň tak reflektoval na požadavky zaměstnavatelů.

Zaměstnavatelé jsou z vývoje trhu práce a evidentních faktorů ohrožujících podnikání a konkurenceschopnost vážně znepokojeni. Už dlouhou dobu žádají efektivní rozvoj lidských zdrojů v ČR, systémový přístup v této oblasti, aktivní ovlivňování vazeb mezi světem práce a vzdělavatelskou sférou prostřednictvím důraznějšího a širšího zapojení všech klíčových partnerů.

Již řadu let zaměstnavatelé také kritizují situaci v oblasti školství či neexistenci kvalifikované prognózy vývoje potřeb trhu práce. Zaměstnavatelé ale nejen kritizují, ale rovněž deklarují připravenost spolupracovat na inovativních návrzích opatření k řešení situace na trhu práce a v oblasti celoživotního učení.

„Požadavky zaměstnavatelů a jejich organizací poměrně přesně vystihují potřeby trhu práce, proto společně s MPSV a MŠMT aktivně hledají východiska a řešení za účelem vytváření celostátního „zadání“ pro vzdělavatele a aktéry trhu práce obecně,“ říká generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR Zdeněk Liška.

 

Světlo na konci tunelu

Tuto neuspokojivou a dlouhodobě neúnosnou situaci by měly významně pomoci napravit dva dlouhodobé klíčové projekty financované pomocí fondů EU, které povedou ke zpružnění trhu práce a růstu konkurenceschopnosti české ekonomiky a jsou realizovány prostřednictvím veřejných zakázek: Národní soustava kvalifikací a Národní soustava povolání.

Národní soustava povolání (NSP) prostřednictvím sektorových rad monitoruje a eviduje požadavky na výkon jednotlivých povolání na trhu práce (viz Katalog). Vzniká tak otevřená, všeobecně dostupná databáze povolání, která reálně odráží situaci na trhu práce. Společně s Národní soustavou kvalifikací (NSK) přinese důležité informace o kvalifikačních požadavcích, které se následně promítnou do všech úrovní vzdělávání. NSP se stává významným zdrojem informací pro oblasti lidských zdrojů a profesního vzdělávání ve všech jeho stupních, významně posiluje roli zaměstnavatelů v těchto oblastech a stává se základnou pro budoucí mobilitu a flexibilitu na trhu práce v kontextu celé Evropské unie.

 

Vzhledem k tomu, že situace na trhu práce se dynamicky mění a dochází k rychlému technickému pokroku v mnoha oborech, lidé si dnes mnohdy již nevystačí se vzděláním a kvalifikací, které získali ve škole (rekvalifikace). Nutností je vzdělávat se (doplňovat své znalosti) celý život, navíc na některé profese Vás školy dnes ani nedokážou připravit, popř. mají nedostatečnou kapacitu. Prostřednictvím realizace projektů NSK a NSP se nyní otevírá možnost v horizontu několika let celý trh práce v ČR významně zpružnit a zefektivnit. Již dnes mají lidé v určitých profesích možnost si nechat svou kvalifikaci potvrdit prostřednictvím absolvováním zkoušek u tzv. autorizovaných osob. Toto oprávnění by pak zaměstnavatelé měli uznat jako doklad kvalifikovanosti dotyčného.

 

„Obě soustavy (NSK a NSP) vznikají v souladu s národní Strategii celoživotního vzdělávání, na jejímž vzniku se Hospodářská komora ČR také podílela, a legislativně jejich vznik umožnilo přijetí zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Jedná se zřejmě o nejzásadnější změnu v systému získávání kvalifikací od dob Marie Terezie. Přestává platit, že v mladém věku člověk získal nějaké vzdělání – ať již středoškolské nebo vysokoškolské nebo dostal výuční list – a měl kvalifikaci na celý život. To již neodpovídá dnešní době, kdy rozvoj lidského poznání a vědeckotechnický pokrok přinášejí nové technologie, vznikají nové profese, zatímco jiné stále rychleji zanikají. Národní soustava kvalifikací reaguje a v budoucnu bude ještě více reflektovat novou skutečnost, že o naší profesní úspěšnosti budou stále více rozhodovat aktivity v dalším vzdělávání, v některých povoláních dokonce lze předpovídat, že další vzdělávání bude mít vyšší váhu než počáteční. Národní soustava kvalifikací a Národní soustava povolání posiluje spolupráci všech zainteresovaných, tj. zaměstnavatelů, profesních společenstev, škol, mimoškolních poskytovatelů vzdělávání a veřejné správy,“ vysvětluje viceprezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Somr.

 

„Nejde ale jen o zaměstnance, ale také o zaměstnavatele. I oni musí přijmout za své, že kvalitní a kvalifikovaný pracovník nepřichází jen ze školy, ale „vzniká“ přímo ve firmách, a že tato cesta je daleko rychlejší a efektivnější a – což je důležité – dává naprosto jasný výsledek. Je to cesta, kterou si všichni musí osahat a naučit se jí důvěřovat,“ dodává manažer zakázek NSK2 a NSP II Jaromír Janoš z firmy TREXIMA, spol. s r.o.

 

NSK a NSP však samy o sobě nestačí, je třeba společná vůle všech zainteresovaných stran něco změnit a spolupracovat na tom.

 

Cíle a výhody NSK a NSP

Zaměstnavatelé budou mít ve správný čas, na správném místě, správný počet správně kvalifikovaných zaměstnanců.

Cílem je kvantita, ve správné kvalitě, ve správném regionu, ve správném sektoru, ve správném čase.

Zaměstnanci budou lépe kvalifikovaní a snáze se uplatní na trhu práce – najdou snáze místo.

Adekvátnější, využitelnější a systematičtější vzdělávání zaměstnanců (celoživotní vzdělávání), snadnější, rychlejší a kvalitnější rekvalifikace stávajících zaměstnanců, včetně lepší komunikace s úřady práce.

Mnoho nových pracovních příležitostí – efektivnější a pružnější trh práce.

Zcela nový nástroj pro každodenní práci personalisty (alternativní možnost vyjádření kvalifikace pro nabízenou pracovní pozici, jasnější zařazení do mzdových stupnic a systémů, zjednodušení personální práce díky jazyku kompetencí (popis pracovních míst, nábor a výběr zaměstnanců, rozvojové plány...).

Uspokojení – propojení zájmů všech zainteresovaných na trhu práce.

 

 

Jak by to celé mělo fungovat?

Nejprve je třeba, aby zaměstnavatelé vybrali své zástupce do sektorových rad. Ti pak s pomocí desítek dalších expertů musí popsat, jak vypadají aktuální povolání na trhu práce – co dělají a jaké kompetence mají mít konkurenceschopní zaměstnanci.

Ve druhé fázi je třeba definovat kvalifikace – tedy kompetence nezbytné pro výkon pracovních činností v těch oblastech, ve kterých se u nás vyplatí, aby lidé měli certifikát. K získání kvalifikace se nemusí lidé připravovat ve škole. Vlastně je jedno, kde a kdy si dané vědomosti a dovednosti osvojí. Hlavně musí obstát u jasně definované zkoušky před autorizovanou osobou. Sektorové rady musí současně zajistit, aby těmto certifikátům věřili ostatní zaměstnavatelé stejně jako vysvědčením a diplomům ze školy. Dnes je již takových kvalifikací připraveno více než tři stovky.

Tyto takzvané dílčí kvalifikace jsou jasným zadáním pro vzdělavatele v dalším vzdělávání. Mohou se předhánět, kdo z nich například nabídne úřadům práce levnější rekvalifikační kurz. Kvalita je zajištěna – absolvent musí uspět u zkoušky. A kontrolu zajišťují ministerstva (autorizující orgány). Již více než 6 000 držitelů těchto kvalifikací je jasným důkazem, že systém je funkční.

Ministerstvo školství s dílčími kvalifikacemi dále pracuje. Definuje možnosti jejich skládání do kvalifikací úplných a zajišťuje jejich mezinárodní uznatelnost díky přiřazení do Evropského rámce kvalifikací. To zvyšuje mezinárodní konkurenceschopnost jejich držitelů.

Shromážděné informace o požadavcích zaměstnavatelů se promítají i do programů školního vzdělávání – zatím středoškolského, ale snad se dočkáme i doby, kdy vysoké školy přestanou interpretovat akademické svobody jako právo naučit cokoliv (bez ohledu na požadavky praxe).

Završením celého procesu je pak identifikování nejproblémovějších oblastí trhu práce – například nejnedostatkovějších kvalifikací v příštích několika letech. Zde využívají zaměstnavatelé podklady od nezávislých výzkumníků a následně vedou jednání s dalšími klíčovými hráči – vzdělavateli, regionálními politiky, ministerstvy. Hledají nástroje, které by mohly vyřešit daný problém. Může jít o kapesné pro učně, náborové příspěvky, propagační akce. Někdy možná jen postačí veřejně deklarovat, že daná kvalifikace je podle všeho do budoucna perspektivní.

Přejme si, aby nastartované mechanismy přispěly k mezinárodní konkurenceschopnosti našich firem, občanů i vzdělavatelů.

 

Jaká je vize v roce 2011

Pružný systém CŽU.

Sektorové rady popíší svět práce.

Vznikne katalog, použitelný i v podnikové praxi.

Z něj se odvodí potřebné dílčí kvalifikace.

Těm se přizpůsobí další vzdělávání, které DOSPĚLÉ naučí to, co zaměstnavatelé potřebují.

Dílčí kvalifikace ovlivní i úplné kvalifikace a následně programy škol.

Sektorové dohody pomohou přesvědčit rodiče, aby své děti dali na perspektivní obory.

A dospělé, aby se učili a získali certifikáty na to, co umí.

A naučíme firmy s těmito certifikáty pracovat.

 

 

Další zdroje informací:

www.nuov.cz/nsk2

www.nskonline.cz

www.nsp.cz

www.narodni-kvalifikace.cz



Zápis z Valné hromady sdružení pro umělecká řemesla Rudolfinea o. s., konané 25. 4. 2017 v Praze.

Zápis z Valné hromady sdružení pro umělecká řemesla Rudolfinea o. s., konané 25. 4. 2017 v Praze.

 

Přítomni: viz prezenční listina

1/ Valnou hromadu (dále jen VH) zahájila a řídila prezidentka sdružení D. Machátová. Navržený program VH byl schválen.

 

2/ Zpráva o činnosti sdružení v r. 2016:

 

Schola Pragensis 2016.

E. Plánská a M. Kuncová informovaly o průběhu účasti sdružení na třídenním veletrhu pražských středních škol Schola Pragensis v listopadu 2016 v Kongresovém centru v Praze, kterého se Rudolfinea zúčastnila již počtvrté. Členové Rudolfiney předváděli umělecké pozlacování, umělecké truhlářství a ruční krajkářství v sekci řemesel Hospodářské komory ČR. Tradiční součástí této akce je soutěž pro návštěvníky, pro které byly připraveny jednoduché úkoly z předváděných řemesel.

Magistrát hl. města Prahy, pořadatel veletrhu, byl s účastí Rudolfiney opakovaně velmi spokojen a již máme pozvání na účast v r. 2017.

 

Veletrh Památky, muzea a řemesla 2016.

E. Plánská a S. Kroupová informovaly o první účasti sdružení na veletrhu Památky, muzea a řemesla, který se konal v listopadu 2016 na výstavišti v Praze – Holešovicích. Zde jsme předváděli umělecké pozlacování a umělecké sklenářství – vitraje. O účasti na tomto veletrhu v r. 2017 budou rozhodovat finanční možnosti sdružení.

 

NSK a činnost sektorových rad (SR).

D. Machátová podala informaci o činnosti SR. V roce 2016 síť sektorových rad již nebyla zapojena do rozvoje Národní soustavy kvalifikací v režimu projektu ESF, který byl do té doby uplatňován, ale rozvoj NSK byl financován ze státního rozpočtu ČR, z kapitoly MŠMT. SR pracovaly v provizorním režimu. Uskutečnila se dvě jednání každé SR a hlavní důraz byl kladen na činnost pracovních skupin. V rámci uměleckořemeslné sekce Sektorové rady řemesel a uměleckých řemesel (SRŘaUŘ) bylo podle navrženého a SRŘaUŘ schváleného plánu práce zrevidováno celkem 13 uměleckořemeslných profesních kvalifikací.

Dále byla mezi HK ČR a Rudolfineou uzavřena Prováděcí smlouva o „Spolupráci při ověřování odborné způsobilosti podle zákona č. 179/2006 Sb.“ jejímž předmětem je vzájemné partnerství a spolupráce Smluvních stran při získání autorizace podle Zákona č. 179/2006 Sb. a při výkonu činnosti autorizované osoby podle tohoto zákona a zejména pak ověřování dosažené odborné způsobilosti podle tohoto zákona. Tato Smlouva se aktuálně týká PK Umělecký štukatér, PK Umělecký pozlacovač a PK Ruční krajkářka. V budoucnu Smluvní strany počítají s rozšířením o další profesní kvalifikace.

 

Webový portál uměleckých a lidových řemesel.

PhDr. M. Vlk informoval o postupu prací na svém chystaném webovém portálu uměleckých a lidových řemesel. Portál nabídne návštěvníkům veškeré informace o daném řemesle.

Součástí budou i seznamy škol a učilišť, muzeí, galerií, zámků, hradů a skanzenů, kde je možné se s řemeslem setkat nebo se jej vyučit. Budou zde popsány techniky a technologie řemesel.

PhDr. M. Vlk dále informoval o nově zřízeném maturitním oboru Starožitník, antikvář a galerista na Střední uměleckořemeslné škole v Praze 9.

 

3/ Zpráva o hospodaření sdružení na r. 2016.

Tajemnice sdružení E. Plánská předložila a okomentovala Zprávu o hospodaření sdružení za rok 2016.

 

4/ Plán činnosti Rudolfiney na r. 2017.

VH doporučuje pokračovat v dosavadních aktivitách.

 

5/ Změny Stanov.

V souvislosti se změnou legislativy (Nový občanský zákoník) a změnou sdružení na spolek, VH projednala a schválila dílčí změny Stanov předložené prezidiem sdružení.

Změny se týkají především struktury spolku, struktury vedení spolku, prodloužení volebního období, snížení členských příspěvků a zrušení živnostenských listů.

Po zapsání spolku do spolkového rejstříku budou členům zaslány nové členské legitimace.

 

6/ Volby předsednictva

Na volební období let 2017 – 2021 VH zvolila nové předsednictvo ve složení:

Danuše Machátová – předsedkyně

PhDr. Miloslav Vlk – místopředseda

Sylvie Kroupová – místopředsedkyně

 

Jmenovanou funkci tajemnice spolku bude i nadále vykonávat Eva Plánská.

 

7/ Volba delegátů na volební Sněm Hospodářské komory ČR, který se bude konat dne 16. května 2017 v Praze.

Valná hromada zvolila delegátkami Sněmu Danuši Machátovou a Evu Plánskou.

 

8/ Závěrem VH D. Machátová poděkovala přítomným členům za účast a valnou hromadu ukončila.

 

 

 

Zapsala: Eva Plánská Danuše M a c h á t o v á v. r.

tajemnice předsedkyně

 

 

V Praze dne 25. dubna 2017

Přihlášení
Jméno

Heslo



Zapomněli jste heslo?
Pro zaslání nového
Klikněte sem.
Vygenerované za: 0.35 sekund 344,617 návštěv